archeologická lokalita, 355,7 m n.m., 1 km j. od obce Jankovice, po levé straně silnice od Modré do Zdounek naproti myslivně Nové Dvory
       Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Blok hrubozrnného pískovce o rozměrech cca 263 x 187 cm, výšky cca 1 m, ležící přibližně ve směru S - J. Králův stůl je některými badateli považován za megalitický dolmen, který měl sloužit jako vizír na stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané 'lavičkami', zničené roku 1870. Přestože se mohlo jednat o kultovní místo, jak nasvědčují i některé archeologické nálezy, funkce astronomického vizíru je sporná. Králův stůl však nesporně plnil po staletí funkci přirozeného mezníku jedné části hranice újezdu velehradského cisterciáckého kláštera. Poprvé je zmiňován v zakládající listině velehradského kláštera, vymezující klášterní zboží roku 1228 jako hraniční mezník. Při příležitosti slavného svěcení klášterního chrámu 27. listopadu 1228 vydal Přemysl Otakar I. na Velehradě privilegium stanovující rozsah pozemkové držby kláštera: 'Hranice pak území velehradského leží mezi níže naznačenými mezníky, totiž říčkou Pečkou k severu, k západu kámen, který je nazýván Králův stůl (ad occidentem lapis, qui dicitur kralow stol), dále hora, která se jmenuje Skála, potom okolo lesa u vesnice Újezd a kolem Polešovic a přes ostrov směrem k řece Moravě'. Jako přirozený mezník této hranice zůstal Králův stůl až do 18. století Na tomto místě byla také 6. října 1706 uzavřena smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem Zikmundem hrabětem z Rotalu, pánem napajedelského panství. První podrobný popis s plánem a mapkou vydal školní rada J. Chodníček roku 1903 pod názvem Velehradský Králov století Cenné nákresy zachycují stav v současné době již značně porušený. Intenzivní zájem věnovali památce členové archeologického spolku Starý Velehrad, kteří zde provedli průzkum v létě roku 1929. Výsledky publikovali ve Velehradském sborníku a A. Zelnitius v samostatném spisku vydaném v polovině 40. let. Zjišťovací archeologické sondy zde byly prováděny v l. 1976 a 1977. V současné době je Králův stůl opět v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky. Dosavadním průzkumem bylo potvrzena předhistorická úprava terénu a umělé usazení kamene. Byl skutečně opracován a bývá považován za megalitický dolmen, užívaný při slunovratu, či místo, kde se vybíralo mýto.