Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz Uherskohradišťsko Vsetínsko Zlínsko Kroměřížsko
Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz
Přidat do Oblíbených stránek Nastavit jako výchozí stránku Nápověda A. D.   
    
 HLEDÁNÍ:
VÁŠ ROZCESTNÍK A PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE
| PAMÁTKY | KULTURA | TURISTIKA | DOPRAVA | OBCE & MĚSTA |
| ROZCESTNÍK | WEBKAMERY | FIRMY | ČLENĚNÍ KRAJE | O KRAJI |
Mapa regionu
   KM - KROMĚŘÍŽ
   UH - UHERSKÉ HRADIŠTĚ
   ZL  - ZLÍN
   VS  - VSETÍN
 

   Památky Zlínského kraje

 Seřadit památky podle:
 - abecedy       
 - typu   


                            HLEDÁNÍ

 

  Obce & města Zlínského kraje

Obce & města Zlínského kraje:
B C D F H CH J
K L M N O P R
S Š T U V Z Ž
 
  Napište nám...
  Prameny a literatura
  Statistika návštěvnosti
  Spolupráce a poděkování
  Přidat objekt, památku...
  Zasílání novinek ze serveru
  O portále
 
 
TURISTICKÁ  MÍSTA  A  OBJEKTY
HROBY - jeden z vrcholů hřebene Chřibských hřbetů

        502,5 m n.m. 1,5 km j. od obce Stupava
       Vzhledem k místním poměrům byl s největší pravděpodobností původní název zdejších míst Hroby. Asi již nezjistíme, kdy došlo k záměně názvu Hrby za Hroby, ale k čemu taková záměna může vést je patrno z následujících řádek.
       Právě díky zajímavému názvu (Hroby) neušlo místo v 80. letech minulého století pozornosti stupavského faráře Vavřince Sigmunda, horlivého propagátora cyrilometodějské tradice. Věřil, že původní Veligrad, sídlo arcibiskupa Metoděje a zároveň místo jeho posledního dpočinku se nalézá někde v horách mezi Stupavou a Osvětimany. Proto se pokoušel v letech 1884 - 1886 v místě, jehož jméno k tomu přímo vybízelo kopat, aby hrob arcibiskupův nalezl, ovšem bezvýsledně. Se svými názory a vědomostni jistě silně působil na zdejší věřící, zvláště pak na lidi z jeho bezprostřední blízkosti. Jeho kuchařka tak pod jeho vlivem dala dceři velmi neobvyklé jméno - Klementina. A byla to právě Klementina Maštalířová, která začala někdy okolo roku 1926 tvrdit, že mívá pravidelně při motlidbách zjevení sv. Metoděje, který ji prosí, aby jeho tělo vyzvedla z hrobu. Motlidbami si vyprosila od sv. Metoděje přesné určení místa, kde má kopat. Bylo to v lese, na místě zvaném Hroby, kde se jí prý zjevila dívka v růžových šatech, ukazující rukou nedaleko směrem k zemi. 23. června 1932 se svým synem Robertem, Antonínem Vaďurou a Josefem Burianem začala Maštalířová v udaném místě kopat. Hned následujícího dne byl výkop úspěšný. V hloubce 5 metrů objevili kamennou desku o rozměrech 60 x 80 x 15 cm s nápisem: *Soluň, †Vělěh, na rubu pak Archibis - Metoději pros za nás - u Boha. Během krátké doby se zpráva dostala do všech novin a dokonce do rozhlasu. Palcové titulky oznamovaly: 'Metodějův hrob objeven', 'Zázrak u Stupavy', 'Tisíce lidí putují k hrobu sv. Metoděje' atd. Maštalířová se stala slavnou, k Hrobům u Stupavy putovaly zástupy věřících z Moravy, Slovenska i Rakouska. V létě roku 1932 se tak na nové poutní místo přišlo podívat na 30000 lidí. Kopání pokračovalo a jáma o průměru 10m dosáhla hloubky 11 m. Zvědavost lidu se z hloubkou zvětšovala. Očekávalo se objevení podzemní chodby kláštera s neporušeným tělem Metodějovým. Mezitím se však v Lidových novinách objevil článek moravského archeologa J.Skutila, který nevyslovil jen pochybnost, ale především argumenty popírající pravost kamene. Poukázal na skutečnost, že písmena byla do kamene vyškrábána, tedy nikoliv vytesána, ale především na fakt, že označení * a † jako narození a úmrtí není starší jak 150 let . Paleograf O. Ritz označil nález jednoznačně za 'primitivní pokus o podvrh'. Práce na Hrobech byly úředně zastaveny a Maštalířové dokonce zakázáno zúčastňovat se bohoslužeb na Stupavě, ale musela chodit až do Střílek.
       S odstupem doby můžeme vyslovit doměnku, že původci celé blamáže je možno hledat někde v okruhu Lesního družstva z Osvětiman, v čele s poslancem Měchurou. Lidé s těchto kruhů patrně zneužili věřící Maštalířovou k akci , která měla těsně před termínem velehradské pouti (5. července) přilákat poutníky na pozemky Lesního družstva. Družstvo pochopitelně výkopy ochotně povolilo a začalo samozřejmě okamžitě vybírat nájmy za stánky z občerstvením pro tisíce zvědavých návštěvníků. Následné nálezy dalších kamenů (28. 11. 1932, 10. 6. 1933 a 12. 12. 1933) však již nevzbudily větší pozornost. Sama Klementina Maštalířová, která zemřela v lednu roku 1963 ještě roku 1960 marně žádala Moravské muzeum v Brně o povolení k výkopům.

Památky východní Moravy
2001-2021  Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz. E-mail: info@pamatky-vm.cz
Design a www aplikace stránek:  Martin Zvonek
Všechna autorská práva k obsahu jsou vlastnictvím jejich majitelů