Úzce sevřená a protáhlá kotlina probíhající od SZ k JZ, obklopena poměrně strmými, bohatě zalesněnými kopci; nejvyšší vrch Obětová 511 m nad mořem; náleží do chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, dříve zemědělský ráz, v současnosti cestovní ruch, lázeňství, turistika apod.
        Komu se nechce toulat po památkách, může se vydat do lázeňského města Luhačovice. Můžete se jen tak procházet lázeňskou kolonádou nebo se vydat za léčivými prameny, které léčí tělo i ducha. Vyvěrá zde celkem 16 léčivých pramenů pojmenovaných hrabětem Janem Serényi křestními jmény jeho mužských předků (Vincentka, Ottovka, Aloiska...). K léčbě se využívá 12 z nich.
        Pokud Vás zajímá historie Luhačovic, tak se zde nachází také muzeum Luhačovského Zálesí. Expozice je umístěna v 1. patře budovy muzea. Luhačovické Zálesí představuje z etnografického hlediska charakteristický region, ve kterém se střetávají vlivy Valašska, Slovácka a Hané. Výsledkem je vznik lidové kultury s osobitými rysy, které odlišují Zálesí od jiných národopisných oblastí. S historií muzea je neoddělitelně spjato jméno universitního profesora a významného etnografa Antonína Václavíka. Vystaveny jsou modrotiskové formy, zařízení interiéru, hrnčířské výrobky a fajánse, lidový kroj, obrázky na skle, polychromované plastiky. Lidovou architekturu a kroj dokumentují akvarely Ferdyše Duši a studie Joži Uprky a Františka Hlavici. Luhačovice se pyšní opakovaným a dlouhodobým pobytem slavných osobností - skladatele Leoše Janáčka a spisovatele Františka Kožíka.
        Luhačovice jsou velkým turistickým lákadlem českých i zahraničních návštěvníků, škoda jen, že zde v prosinci shořela Slovácká bůda.