V katastru obce se nachází několik zajímavých archeologických lokalit. Bylo zde zjištěno sídliště z období kultury volutové a malované keramiky. Také se zde nachází časněstředověká sídliště v trati Záhumenica a Zámeza jejímuž datování přispěl i důležitý nález měděné uherské mince Štěpána IV.(1162 - 1163). Kudlovice byly založeny současně se Sušicemi po roce 1252 náhradou za Kumány roku 1252 vyvrácené výše zmiňované osady. R 1372 je obec připomínána v rejstříku obcí, které platily mostné v královském městě Hradišti. Tehdy náležely ještě větším dílem k hradu Buchlovu. Hospodářství v Kudlovicích náležela také velehradskému klášteru i markraběti moravskému. V l. 1386 - 1391 vlastnil zboží v obci také Václav z Kudlovic, v l. 1408 - 1412 jej vlastnil kněz Burek a Aleš Kuželové ze Žeravic. Přes pány Kužely ze Žeravic se tato část obce stala součástí kvasického panství, kterou roku 1527 prodal Jan st. ze Šternberka Václavu z Žerotína, čímž se dostala ke statku buchlovickému. Druhou část Kudlovic s mlýnem, krčmou, dvorem a mýto v Sušicích držel roku 1464 jako markraběcí léno Jiří z Mošnova jako součást buchlovického statku, ale roku 1466 držel díl Kudlovic s mýtem a Sušice zástavou Jan Mléčko ze Zástřizl, kdežto roku 1481 jej vlastnil opět Jan Heralt z Kunštátu jako součást buchlovického statku. Při dělbě buchlovického a napajedelského statku připadly Kudlovice k napajedelskému panství, u něhož se roku 1603 výslovně jmenují. Farou náležela obec od počátku ke Spytihněvi.
       Obec je známa svým vinařstvím se starou tradicí. První vinohrady byly v trati Bředské a Hradské, které jsou vzpomínány již roku 1466. Velkým podporovatelem vinařství na napajedelském panství byl Václav ze Žerotína. Roku 1526 dával poddaným, kteří vysadili vinohrad sedmileté osvobození od placení desátku. V trati Paniháje byl vyklučen les a poprvé vysazeny vinohrady o výměře 31 ha roku 1657.
       Na obecní pečeti, která byla společná se Sušicemi je vyobrazení kosíře (vinařského nože) a hroznu, pod nimi vyrůstají dvě květiny. Kaple sv. Jana Křtitele z tesaného kamene je stavbou z roku 1747 nezvyklého typu , se sousoším Křtu Kristova v mírně nadživotní velikosti. Peníze na stavbu sousoší odkázal holešovský měšťan, pocházející z Kudlovic, který zbohatl nalezením pokladu. Památkou lidového stavitelství z poslední třetiny 19. století je dům č. 50 (dům Strmenských), dokládající bydlení a hospodaření rolníka na přelomu 19. a 20. století Dnes jsou v něm konány různé kulturní akce - vinobraní, besedy u cimbálu, country večery atd.