STAVEBNÍ VÝVOJ HRADU OBŘANY
Hrad byl přizpůsoben tvaru hřebene vrchu, na němž stál.
Je proto ukázkou toho, jak utváření terénu dokázalo ovlivnit jeho
dispozici. Byl protáhlý a kvůli tvaru hřebene velmi úzký (maximálně 15
m), skládal se z několika částí, spojených obvodovými hradbami
a jeho celková délka činila asi 180 m. Kvůli úzkému skalnatému hřebenu
nebylo možné větší a podstatnější rozvinutí zástavby. Osa hradu šla zhruba ve směru západ - východ. Opevnění bylo nejsilnější na jižní straně,
odkud byl také příchod do hradu, zatímco na severní straně směrem do údolí Bystřičky stačily k obraně místy jenom příkré skalnaté stěny hradního
vrchu. Prohlubeň (dosud téměř 5 m hluboká) v jihozápadní části hradu je pravděpodobně pozůstatek zasypané hradní studně
(cisterny).
Zdivo je stavěno jak z velkých, hrubě přitesaných
kvádrů, tak z lomového kamene a vykazuje jasně stopy dvou stavebních etap.
Jeden pól dispozice ukončují sbíhající se hradby (tloušťky přes 2
m), přecházející ve válcovou věž (o průměru 8 m) a na druhém, východní
jsou stopy širokého paláce. Střed dispozice mezi hradebními zdmi bychom přitom
mohli považovat za hradní nádvoří. Upravený skalní blok čtvercového půdorysu za palácem ovšem mohl být
podstatou druhé, třeba jen plánované, či dřevěné věže, která zřejmě
měla chránit hrad od východu. Okrouhlá věž
přitom zaujala nejvíce chráněné místo a její vnitřní průměr (2,7 m)
nedovoluje uvažovat o tom, že by měla obytnou funkci. Na přístupové straně
jsou sice náznaky příkopu lámaného do podloží (širokého do 30 m) a vnějšího
valu, které ale působí jako nedokončené. Před hradem (mezi valem a vlastním
hradem) jsou dvě plošiny,
kde se mohlo nacházet skromné předhradí, sloužící hospodářským účelům. Velmi kvalitní zdivo zachovaného
úseku hradby a věže (označeno jako zdivo 1)
svědčí o dobré práci zedníků, ovšem celek vypovídá, že projekt a výběr
staveniště nepatřil k nejlepším. Vůči přístupu je hrad natočen
širokým bokem.Příčinou zániku hrady
byl snad požár, ale i v tomto případě jsou nálezové okolnosti rozporuplné.
Stavba hradu, stejně jako předhradí nebyla dokončena a byla zřejmě přerušena
za Bočka z Kunštátu (viz historie).
Rekonstrukce hradu
(z knihy Hrady jihovýchodní Moravy od J. Kohoutka)
|