V obci Troubky,
která leží 11 km jihozápadně od Kroměříže, stávala kdysi tvrz, po němž
zbylo pouze menší tvrziště.
V
letech 1281-1287 se po Troubkách píše Skoch z Troubek. V roce 1349 se přípomínají,
že sídlili ve vsi Vojtěch a Martin z Troubek. Výskyt
tohoto jména v dalších generacích ukazuje na kontinuitu rodu na Troubkách až
do počátku 15. století. Pak se rod přesunul na Zborovice a Cetechovice. Důvodem
bylo mj. roztříštění majetku mezi více osob různých rodů.
Teprve od roku 1397 spojil většinu zboží Jindřich z Jarohněvic a od roku
1402 se píše hlavně z Troubek. Jindřich z Jarohněvic zřejmě na přelomu
14. a 15. století postavil v Troubkách tvrz (tvrz se poprvé připomíná roku
1354). Jeho
aktivitu navíc potvrzuje v roce 1414 doložené působení ve funkci purkrabího
na Šternberku. Jeho stejnojmenný syn roku 1446 zboží odprodal - tehdy také připomíná tvrz. O dva roky později zboží i s tvrzí získal
slezský šlechtic Mikuláš z Gogolína. V roce 1464 byla tvrz i s poplužním dvorem, štěpnicí a rybníkem
postoupena (prodána) jako biskupské léno Janu Počenskému z Bořitova, který
se připomíná, že na tvrzi sídlil. Konečně roku 1475 patřily Troubky Bítovským
z Lichtenburka, a když je roku 1490 Zástřizlové připojili k Litenčicím,
nebyl už žádný důvod udržovat v Troubkách tvrz.
V 16. století
drželi biskupskou část, v níž byla tvrz, různí leníci, mezi nimi
vladykové z Hrádku a z Koněpas. Tehdy již byla tvrz pustá; taková se připomíná
v roce 1552. Později se už vůbec
nepřipomíná. Tvrz, zmiňovaná roku 1616, vznikla zřejmě ve druhé polovině 16. století.
Tvrz stávala na západním konci vesnice v
zahradě domu č.p. 42, kde se říká "Na vale". Z tvrze zůstal jen poměrně vysoký
(4 až 5 m) plochý kopec o půdorysu čtyřbokého lichoběžníka s nějvětšími rozměry 23 a 26
m a se zaoblenými rohy. Původní
terén byl patrně poněkud zvýšen přisypáním. Boky jsou dost strmé a na východě,
kde majitel pozemku nedávno postavil dílny a garáže, byl svah účelově
odkopán. Pahorek byl dříve obtočen příkopem a valem, ale ten je rozvezen a
zůstal po něm jen terénní stupeň. O šířce příkopu vypovídá 17 m široký
zbytek mezi tvrzištěm a pokračujícím hřbetem, na jehož konci tvrz
vznikla.
|