Vznik Mistřic je datován nejpozději do 13. století. První písemná zpráva je z roku 1247, kdy Mistřice patřily Hynkovi z Mistřic. V roce 1300 se připomíná jiný Hynek z Mistřic. Později osada náležela dvěma vrchnostem; jednou z nich byli Kuželové z Žeravic; v roce 1376 Ježek Kužel držel dvůr a zboží v Mistřicích a půl Javorovce, v letech 1406 - 1415 se psal tu Janáč z Bílovice a z Mistřica v roce 1412 Ondřej a Lovek bratři z Mistřic; Jiřík z Mistřic odevzdal v roce 1481 Kuželovi z Žeravic dvůr. tři lány a tři podsedky v Mistřicích a pět lánů v Javorovci, což v roce 1505 Arnošt Kužel z Žeravic předal městu Uh. Hradiště. Druhou část Mistřic a Javorovce a Včelary vlastnil v letech 1406 až 1412 Jaroslav ze Šternberka na Veselí, který předal tvrz své manželce Kunce z Michalovic. V roce 1482 koupilo část Mistřic, patřící Mikuláči Václavu z Vojslavic, město Hradiště a začlenilo je do svých statků. Zdejší tvrz ztratila za nové městské vrchnosti funkci panského sídla, a proto zanikla. Pozůstatek někdejší tvrze, tvrziště zvané Val nebo Hrádek, se rozkládá dodnes na severovýchodním okraji obce. Zdá se, že na vyšším kopečku stávala vlasní obytná budova tvrze, kdežto na nižším byla hospodářská stavení; byla vybudována z pálených cihel na základech z místních pískovců, jak zjistil R. Snášil. Podle městského urbáře z roku 1678 město z vesnice odebíralo drobné dříví osikové a hrabané z lesa “Kuchyňka”. Z druhého lesa zvaného Kychov se bralo dříví pro pivovar. V háji, kde se žalud rodí, se pásl černý dobytek, což vynášelo městu 20zl. Dorůstající les tzv. Boří, byl vyhrazen městu. Les “Doubravu”, kterého užívali Mistřičtí, vyklestili a promněnili ve vinohrady, z nichž byli povinni odvádět městu desátky.