Zámek je částí bývalého rozsáhlého komplexu jednoho z lichtenštejnských knížecích sídel. Dnešní zámek povstal z královského hradu založeného po roce 1260, na kterém byl roku 1286 purkrabím Matouš z Černé Hory. Jeho téměř čtvercový rozvrh s mohutnou obytnou hranolovou věží (12 x 11,5 m) ve východním nároží a přilehlým palácem se ve hmotě zámku dochoval dodnes. Nedalekou analogii představuje hrad ve Strážnici. Původní vstup brankou na severovýchodu současně ukazuje, kde bylo předhradí, v jehož prostoru se vyvinulo hospodářské zázemí zámku. Úpravy proběhly jistě za markraběte Jana Jindřicha, o čemž svědčí fragment klenebního žebra ve věži, ale sledovatelné jsou až změny pozdější. Protože skromný rozsah hradu nedovoloval další zástavbu, rozšiřoval se hrad vně staré obvodní hradby. Neustálé zástavy a bouřlivé doby 15. století, kdy patřil k hlavním střediskům husitů, nedovolovaly větší stavební činnost. Až ve druhé polovině 15. století byl přistavěn hmotný severní palác s okosenými okénky v přízemí. Pokračování na sebe nedalo dlouho čekat. Roku 1511 získal Jan z Kunovic hrad již jako alodní zboží a do roku 1545 ho ve dvou etapách rozšířil o podsklepený západní a jižní palác. Jižní sahal jen po dnešní průjezd a byl užší než dnešní křídlo. Jeho vnější zeď zjistili při obnově. Datován je gotickorenesančními přetínavými portály a segmentovým oknem v západním přízemí. Jan také přezdil neorganické ozuby na severních nárožích a sjednocená průčelí připravil ke konečnému renesančnímu řešení. Započal je Jetřich z Kunovic již kolem poloviny století přestavbou starého východního křídla. V přízemí vznikla arkáda na hmotných sloupcích bez podnoží, která spočívá na vyzděných lomených obloucích suterénní chodby.
      Druhá etapa započala po roce 1560, ale dokončení interiérů (bohatá štuková výzdoba kleneb piana nobile a přízemního ochozu - vše v úplně novém jižním křídle) se protáhlo do počátku 17. století. Po třech stranách jsou arkády - v přízemí pilířové bosované, v patrech spočívají na toskánských sloupcích s geometricky zdobenými plnými parapety. Jen část pilířů a parapetů je však provedena kamenicky. Pozměněný plán si vynutil vložení jednoramenného schodiště do východního křídla., jehož arkáda byla proto zazděna. Plastické pásy přetažené přes polopilíře portálů zámku a předdvoří předstvaují již vysloveně manýristické prvky. Pánům z Kunovic byl po bělohorské katastrofě statek konfiskován a roku 1625 ho koupil Gundakar z Liechtenštejna. Ten zřejmě nechal dokončit štukovou výzdobu plochých stropů geometrickými profilovanými rámy s jemným perlovcem. Liechtenštejnové vybudovali severozápadně od zámku čtverec stájí se středním dvorem, které jsou dnes úplně přestavěny a zčásti sneseny. Stejně dopadl navazující barokní pivovar v komplexu hospodářských budov a úřední budovy s byty v předdvoří. Zmizely také obě zahrady. Následky úprav zámku pro účelové využití za první republiky a v naší době odstraňuje zvolna probíhající rekonstrukce.

Rekonstrukce hradu Uherský Ostroh ve 14. století